| | | |


Proč se zabývat kvalitou vzdělávání?

Evropský kontext

Rozvoj procesů zajišťování kvality v evropském vysokém školství je úzce svázán s Boloňským procesem a vytvářením Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA). Právě Boloňský proces přispěl mnoha způsoby k rozvoji a podpoře zájmu o kvalitu, přičemž klíčovým momentem v tomto směru bylo přijetí Berlínského komuniké v roce 2003, jež stanovilo, že „v souladu s principem institucionální autonomie leží primární zodpovědnost za zajištění kvality na vysokoškolské instituci samotné“.  

V návaznosti na toto komuniké byly v roce 2005 ministry školství přijaty Standardy a směrnice pro zajišťování kvality v evropském prostoru vysokého školství (Standards and Guidelines for Quality Assurance in the European Higher Education Area, dále jen ESG) na základě návrhu Evropské asociace pro zajišťování kvality ve vysokém školství (ENQA) ve spolupráci s Evropskou studentskou unií (ESU), Evropskou asociací institucí terciárního vzdělávání (EURASHE) a v neposlední řadě také s Evropskou asociací univerzit (EUA).  

Zatímco původně byl důraz kladen primárně na systémové změny a zavedení externího zajišťování kvality, v minulém desetiletí se postupně přesunul na procesy vnitřní. Došlo také k výrazným proměnám ve vysokém školství a posunu vnímání kvality směrem ke zdůraznění procesu výuky a učení, kde centrem pozornosti je role studenta (tzv. student centered learning). Tento vývoj kulminoval revizí ESG s v roce 2015.

Současná verze standardů a směrnic je klíčovým dokumentem pro zajišťování kvality vysokého školství v evropském prostoru. Základní principy zde vyjádřené by měly stát u vytváření vnitřního systému zajišťování kvality na vysokých školách. Cílem ESG je zejména také přispět ke společnému vnímání konceptu zajišťování kvality výuky a vzdělávání napříč státy a všemi stakeholdery.

Standardy ESG se zakládají na následujících principech:

  • instituce vysokoškolského vzdělávání mají prvotní zodpovědnost za kvalitu jimi poskytovaného vzdělání a její zajištění;

  • zajišťování kvality reflektuje různorodost systémů vysokého školství, institucí, programů i studentů;

  • zajišťování kvality podporuje rozvoj kultury kvality;

  • zajišťování kvality zohledňuje potřeby a očekávání studentů, ostatních stakeholderů a společnosti.

Jádrem evropských standardů je zajišťování kvality vzdělávání, tedy procesy spojené s výukou a učením se ve vysokém školství, a to včetně vytváření vhodného prostředí pro výuku a jejího relevantního propojení na výzkum a inovace. V logické návaznosti se však EGS věnují i procesům zajištění kvality ostatních aktivit vysokoškolské instituce, jako je např. výzkum nebo strategické řízení. 

 

Cíle zajišťování a hodnocení kvality

Cílem zajišťování kvality je přispívat k vytváření takového vzdělávacího prostředí, v němž jsou obsah a zaměření studijních programů, způsoby výuky a příslušné zázemí pro vzdělávání a studium ve vzájemném souladu a umožňují tak vysokoškolským institucím plnit vůči studentům své poslání, jímž je příprava na budoucí povolání, podpora aktivního občanství a osobního rozvoje.

Systém zajišťování kvality by měl vysokoškolské instituci a veřejnosti poskytovat informace o kvalitě jejích činností (accountability) a zároveň dávat náměty a doporučení k jejich dalšímu zlepšování (enhancement) – zajišťování kvality (Quality Assurance) i její rozvoj (Quality Enhancement) jsou navzájem propojené a směřují k podpoře kultury kvality jako hodnoty sdílené jak studenty a akademickými pracovníky, tak vedením instituce.


nahoru